Ohlédnutí Andreji Pavlincové za sezónou 2011

Letošnímu závodění už je definitivně konec, s chutí tedy do zimní přípravy a začínáme nanovo. Ale blížící se konec roku vždycky člověka tak nějak vybízí k bilancování a hodnocení vlastního snažení. Zkrátka uplynulý rok by si zasloužil nějak shrnout a uzavřít. Jaké tedy byly moje letošní vítězství a prohry?

Na přelomu dubna a května začala moje závodní sezóna dvěma nominačními závody v českém poháru pro evropský pohár mládeže EYC. Z loňských výsledků EYC jsem měla nominaci jistou, tak jsem tyto závody brala jako zahřívací. Z Jičína i Jablonce jsem si přivezla první místa, ale důležitější bylo potvrzení velmi dobré výkonnosti. Během roku jsem v ČP přidala ještě další dvě první místa v Brně a Svitavách, na MČR v Chocni jsem skončila druhá a stala jsem se vítězkou v celkovém pořadí ČP.

Evropský pohár mládeže to už byla jiná káva. V prvním závodě v Edinburghu jsem šla do finále z pěkného čtvrtého místa. Ve finálovce přišlo zaváhání celkem brzy a bylo z toho 8. místo. Ve druhém závodě ve Veliko Tarnovo, tady je scénář opačný. Chyba ve druhé kvalifikaci a postup do finále z děleného desátého místa, do finále nás šlo třináct. To mě ale nakoplo a ve finále jsem si dolezla pro 3. místo  a první bednu v EYC. Třetí závod v Imstu byl generálkou na MS. Stejně jako v Tarnovu horší druhá kvalifikace a postup do finále z děleného desátého místa. Ve finále jsem ale přehlédla asi půlmetrovou strukturu a skončila jsem 11.

Na MS v Imstu jsem v první kvalifikaci topovala, ve druhé horší výkon v dlouhém náročném kolmáči. Postup do semifinále z dobrého devátého místa. V semifinále mě přibrzdila hlava - dolez do místa, které znamená postup do finálové osmičky byl bohužel už po časovém limitu, takže 12. místo.

Ve čtvrtém závodě EYC v Pau se mi kvalifikace v těžkých technických kolmáčích zadařily, postupovala jsem jako čtvrtá. Ve finále jsem nestačila vyklepat v klíčovém místě, zhruba pět kroků od bedny prostě došlo  - 8. místo. Poslední pátý závod Kranj měl navlas shodný průběh jako Pau. Do finále ze čtvrtého, ve finále čtyři kroky od bedny konec a 7. místo. Celkově to v EYC tedy vyšlo na dobré 6. místo. Cíle byly sice vyšší, ale těší mě, že se mi celý rok dařilo držet úroveň těch nejlepších. Nakonec být z pěti závodů EYC pětkrát ve finále se povedlo kromě mě jen dalším čtyřem soupeřkám.

Letos jsem se po dvou letech dostala také k pár návštěvám skal. S minimem vylezených cest a zkušeností ve skalách jsem přelezla Sofii 7c+ v Moravském krasu. Tak doufám, že pokud bude čas a peníze mohlo by to jít i výš.

Na závěr se sluší poděkovat, a to hlavně mojí rodině, která mě celou sezónu finančně podporovala a také firmám Rock Pillars, Ocún, Beal, Klajda, Rajče, kteří mě podporují materiálem i jinak. Bez nich by to prostě nešlo.

Přeji všem pohodové Vánoce a pevné zdraví v novém roce 2012.


ANDY
www.andreapavlincova.cz